Ve školách začala kampaň fluoridace zubů a rodiče hojně podepisují souhlas k takovému zákroku pod dohledem školní sestry. V posledních letech je ale škodlivost fluoru diskutované téma. Zuby jsou tvořené hydroxyapatitem, minerálem ze skupiny fosforečnanů vápenatých, a při kontaktu s fluorem vzniká fluoroapatit chránící zuby před kyselinami. Nadbytek fluoru ale může mít opačný účinek.
Všeho moc škodí
Nadměrné množství fluoridu narušuje metabolismus kostí, což se projevuje větší křehkostí a sníženou pružností vazů v kloubech. Má negativní vliv na metabolismus sacharidů, lipidů a bílkovin a snižuje glukózovou toleranci organismu. Může vést k poruchám ledvin a fungování nervového systému a škodí také těhotným ženám. Narušuje vstřebávání hořčíku a jódu štítnou žlázou a může vést k narušení psychosomatického vývoje dětí.
Fluoridace ve školách spočívá v nanesení speciálního gelu bohatého na fluor na zubní kartáček a čištění zubů po dobu několika minut. Dítě během této doby nesmí přípravek spolknout a po proceduře nesmí dvě hodiny jíst ani pít. Provádí se každých šest týdnů na základních školách od první do šesté třídy.
Lékaři jsou opatrní
Směrnice uvádějí přesné množství fluoridu, které by měla obsahovat pasta podle věku dítěte. Fluor se ale nachází i ve stravě a u dětí, které si zuby čistí pravidelně, lékaři preventivní fluoridaci nedoporučují. Fluoróza, neboli akutní otrava fluoridem, má kromě křehkých a lámavých zubů za následek slinění, zvracení, průjem, svalový třes, tiky, bolest na hrudi a horečku.
Fluoridaci může provést i zubní lékař, pokud pro zákrok existují indikace. Ten přípravek aplikuje pouze na zuby, aniž by se dostal do dutiny ústní a na sliznice, čímž se riziko pronikání fluoru do těla minimalizuje. Pak takové ošetření může předcházet zubnímu kazu, jehož léčba je u dětí obtížná a bolestivá a může vést k extrakci mléčných zubů.
Zdroje: https://www.healthychildren.org/English/healthy-living/oral-health/Pages/FAQ-Fluoride-and-Children.aspx https://www.nyu.edu/about/news-publications/news/2020/february/fluorosis.html https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5651468/
