Každoroční změny času mají mnoho důsledků. Můžou způsobit apatii, únavu a potíže s usínáním. Změna času je každým rokem kontroverzní téma a už se uvažovalo i o jejím zrušení. Bohužel i přes podporu veřejnosti a lékařů i vědců k tomuto zrušení zatím nedošlo, a tak musíme stále přeřizovat hodinky.
Až 27 % lidí má problémy
Zastánci jednoho času po celý rok zdůrazňují, že se o negativních účincích takové změny mluví jen málo. Přitom, jak ukazuje nejnovější výzkum, tyto účinky pociťuje 27 % lidí. V naprosté většině se jedná o apatii, únavu, problémy s usínáním a deprese. To potvrzují i výzkumy provedené před několika lety v Dánsku, které naznačují, že se počet lidí trpících depresí bezprostředně po změně času zvyšuje až o 10 %.
Důsledkem změny času mohou být i hormonální problémy. Při normalizaci biologických hodin se totiž uvolňuje kortizol, hormon, který stimuluje tělo. Může se objevit podrážděnost, dysregulace metabolismu, přibývání na váze, snížená nebo naopak zvýšená chuť k jídlu, pokles nálady, bolesti hlavy, problémy s koncentrací a střevní potíže. Nebezpečné jsou projevy u řidičů a osob pracujících ve ztížených podmínkách.
Co dělat?
Hodina spánku navíc je obvykle oblíbenou metodou, jak se se změnou času vypořádat. Specialisté ale zdůrazňují, že to není nejlepší řešení. Místo toho je lepší vstávat o hodinu dříve a systematicky prodlužovat délku spánku, a to asi týden před změnou času. Po přechodu na jiný čas nerezignujte na aktivity, běžte si zacvičit nebo se projít.
Důležitá je i strava. Denní pokrmy by měly být bohaté na zeleninu, libové maso a ryby. Adekvátní může být také suplementace nějakým doplňkem stravy, například v podzimním a zimním období vitamínem D.
Zdroj: https://www.health.com/mind-body/dst-mental-health
