Vždycky jsem měla v sobě takový zvláštní magnet na mladší muže. Nevím, kde se to vzalo, ale už od mládí mi bylo jasné, že mě ty mladší, energické duše prostě fascinují a samozřejmě přitahují. Když mi bylo kolem 40, většinou jsem chodila s muži, kteří byli tak o 5–10 let mladší. Nikdy jsem to neviděla jako problém. Spíše naopak. Vždy jsem si myslela, že se doplňujeme. Já s trochou životní zkušenosti a oni s tou nakažlivou energií a optimismem.
Pak ale přišel Tomáš. Bylo mi 48 a jemu 28. Na první pohled byl úžasný. Vysoký, svalnatý, vždy veselý a plný energie. Když jsme se potkali na firemním večírku, zapovídali jsme se a překvapivě jsme zjistili, že máme spoustu společného. Film, hudba, dokonce i stejný vkus v jídle. Bylo to, jako bychom se znali celý život. A dokonce, zatímco já jsem na mladší, on byl vždy na starší ženy. Skvělé, řekla jsem si!
Začali jsme spolu chodit a skvěle nám to klapalo. Až na tu jednu věc – pohledy ostatních. Lidé, co mě znali, si zvykli. Přeci jenom, znali mě a věděli, že mám ráda mladší muže. Ale když jsme šli ven, do kina nebo na večeři, pokaždé když jsme se drželi za ruce nebo políbili, cítila jsem na sobě ty pohledy. Pohledy plné překvapení, někdy i šoku.
Jednou, když jsme si objednávali víno, číšník řekl: „Tak co vám a synovi, mohu doporučit?“ a ukázal na Tomáše. Pak se podíval na mě, já vykulila oči, snažila jsem se gestikulovat že to není syn, číšník patrně pochopil a opravil se: „Promiňte, myslel jsem… no víte co, co byste si dali?“ Bylo to trapné, ale snažili jsme se to brát s humorem.
Pokud nás někdo při takových situacích oslovil s tím, že se ptal, jestli je Tomáš můj syn, vždy jsem se snažila to vysvětlit s úsměvem. Většina lidí se omluvila, ale občas byl někdo, kdo jen pokrčil rameny a šel dál. Víte, láska nemá věk. Jsem si jistá, že kdyby bylo naopak, kdyby byl muž starší a žena mladší, nikomu by to nepřišlo tak zvláštní. Ale tak to v životě chodí. Každý má svou vlastní cestu a své vlastní výběry. A já? Jsem šťastná. Mám úžasného partnera, který mě miluje a respektuje. A to je vše, co potřebuju.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
