Smrt v nás vyvolává strach, ale zároveň nás fascinuje. Často si ji spojujeme s bolestí a utrpením. Příčin smrti je ovšem nespočet a právě okolnosti smrti jsou klíčové pro pocity člověka, který umírá. Někdy může být smrt bezbolestná a velmi náhlá. Jindy umírající trpí řadu dnů, ale také týdnů. Pro každého je to velmi odlišné. Jaká smrt je nejlepší a naopak nejhorší?
Každá smrt je jiná
Smrt z přirozených příčin zahrnuje pokročilý věk i zákeřnou nemoc. V tomto ohledu jde o to, co přijde. Náhlá smrt v důsledku infarktu bude prakticky bezbolestná a rychlá. Na druhou stranu pomalá smrt spojená s nemocí může být velmi bolestivá a trýznivá. Násilná smrt nemusí být také vždy utrpením. Při dopravní nehodě nebo vraždě může život skončit velmi rychle, aniž by to člověk pocítil.
Na druhou stranu sebevražda je také násilnou smrtí a může být velmi bolestivá. I zde záleží na okolnostech. V situaci, kdy se člověk potýká s dlouhotrvající nemocí, můžeme jen těžko mluvit o bezbolestném umírání. V případě infarktu myokardu člověk cítí bolest, i když netrvá příliš dlouho. Existují ale také bezbolestné možnosti smrti, které si přeje zažít každý z nás.
Kdy smrt nebolí?
Lékaři a zdravotní sestry vám potvrdí, že většina lidí těsně před smrtí necítí bolest a je velmi klidná. Zpomalí se jim tep i dech a nervová soustava se začne pomalu vypínat. Tento stav přijde většinou několik minut nebo hodin před smrtí a samotný proces zástavy srdce, dýchání a centrálního nervového systému nezpůsobuje u lidí žádnou bolest ani úzkost.
Mezi příznaky blížící se smrti patří některé změny v chování. Pozorují je hlavně lékaři a zdravotní sestry u pacientů. Objevit se může pokles chuti k jídlu a neochota brát léky. Téma smrti je časté v rozhovorech, protože si uvědomujeme blížící se konec. V poslední fázi se mohou objevit halucinace, mělké a prodloužené dýchání.
Zdroj: https://www.theatlantic.com/health/archive/2016/09/what-it-feels-like-to-die/499319/
