Byl to krásný jarní den, kdy jsem se rozhodla navštívit svou dlouholetou kamarádku Lenku. Byly jsme blízké již od střední školy, ale v poslední době nám pracovní závazky a rodinný život nedovolovaly setkávat se tak často, jak bychom chtěly. Byla jsem plná očekávání, těšila jsem se na klidné odpoledne plné povídání a vzpomínek. Ale místo toho jsem byla svědkem něčeho, co změnilo můj pohled na Lenku navždy. Když jsem dorazila, všechno bylo jako vždycky. Lenčin čtyřletý syn Kuba hrál v obývacím pokoji se svými hračkami a my jsme si udělaly kávu a sedly si do kuchyně.
