Životní styl

Přátele zveme na návštěvu, ale vždy odmítají. Necítí se u nás komfortně, kvůli starostlivosti o našeho potomka

Starat se o dítě vyžaduje nejenom spoustu energie, ale i nutnost předvídat. Stát se může doslova cokoliv, stačí vteřina a pohroma je na světě. U některých rodičů převládá benevolence, u jiných zase až extrémní starostlivost. Je na místě?

S narozením dětí nechce nikdo přijít o společenský život. Tak to měla i Lucie s Petrem. Mají však problém, že k nim domů už moc návštěv nechodí. Za vše si prý ale mohou sami až přehnanou starostlivostí. Posuďte sami z jejich e-mailového příspěvku, zda je jde o běžné chování, nebo něco nestandardního.

Syn je na prvním místě

Už v době těhotenství jsme se domluvili, že náš syn bude mít vždy to nejlepší. Tomu odpovídala i příprava jeho dětského pokoje. A vše se neslo ve stejném duchu, když začal lézt, chodit a být stále samostatnější. A čím více jsme mu chtěli dopřát, tím více problémů jsme viděli ve spojení s jeho zvídavostí.

Doporučený článek:  Spaní na břiše patří mezi nejhorší polohy. Trpí záda, cévy, a dokonce i orgány

Chceme ho jenom chránit

Víme, že ostatní to až tak neřeší, ale my ano. Jakmile začal náš syn poznávat svět, přizpůsobili jsme tomu náš byt. Udělali z něho dokonale bezpečné místo. Všechny rohy mají chrániče, odmontovali jsme úchytky ze skříněk, nábytek připevnili ke zdi, skříňky a šuplíky jsme zamkli, dokonce jsme i vysadili a do sklepa odnesli dveře, aby si malý neskřípnul prst.

Nic, co by ho mohlo ohrozit

Vzhledem k tomu, že k nám odmítají chodit i návštěvy, začínáme mít pocit, že to trochu přeháníme. Ptali jsme se a žádali o upřímnou odpověď, proč k nám nechtějí chodit a co podle nich děláme špatně. Jejich reakce se shodovaly a musíme říct, že nás velmi zaskočily.

Doporučený článek:  Kvalita spánku rozhoduje o naší náladě i kondici těla

Co jim vadí nejvíce? Je to primárně absence dveří v koupelně a toaletě, což chápeme a toto jsme vyřešili provizorním závěsem. Též si stěžují na to, že si nemohou ani v klidu vypít kávu. Dát ji na konferenční stolek z důvodu strachu o malého u nás prostě neexistuje. Kdo chce nápoj, má ho vždy v kuchyni, až vzadu na kuchyňské lince. Tam si ho musí vypít.

Též nám je vyčítána až přehnaná a úzkostlivá péče o malého. Že se prý celá návštěva nese stále v duchu toho, že jsme synovi „za zadkem“ a věnujeme se jenom jemu, zatímco pozvané hosty zanedbáváme. I tohle nás hodně ranilo, ale nepřijde nám, že péči až moc přeháníme. Prostě jen nechceme, aby se malému něco stalo.

Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek